|
|
Metody tréninku ve vysokohorských podmínkách
Polívka, Tomáš ; Heller, Jan (vedoucí práce) ; Šteffl, Michal (oponent)
Název: Metody tréninku ve vysokohorských podmínkách Cíle: Cílem práce bylo shrnout publikované informace k problematice metody tréninku ve vysokohorských podmínkách a zjistit, zda současné využití metod může pozitivně ovlivnit výkonnost sportovců. Obsahuje jak poznatky z historie, tak i současné využití metod k dosažení adaptačních změn v organismu. Metody: Jako metoda byla v bakalářské práci použita analýza dokumentů, dále vyhledávání v elektronické databázi. Výsledky: Zjistili jsme, že vysokohorský trénink v přírodních i v umělých podmínkách zlepšuje přenos kyslíku, objem červených krvinek a maximální spotřebu kyslíku VO2max. Může tak pozitivně ovlivnit výkonnost sportovců při respektování určitých faktorů, které jsou s hypoxickým tréninkem spojené. Také jsme zjistili, že na toto téma existuje velké množství vědecké literatury, ale důkazy nejsou v žádném případě konzistentní. Klíčová slova: Hypoxický trénink, nadmořská výška, výkonnost, adaptace, aklimatizace
|
|
|
Aspekty pohybu ve vysokohorském prostředí, s důrazem na výškovou nemoc
Szotkowská, Lucie ; Kašpar, Ladislav (vedoucí práce) ; Pokorný, Ladislav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá aspekty pohybu v horách při skialpinismu, vysokohorské turistice a horolezectví. Zejména tyto oblasti sportovních aktivit jsou spojeny s rizikem výskytu výškové nemoci. Práce hodnotí klíčové parametry, které přispívají ke vzniku výškové nemoci. Dalšími zkoumanými parametry jsou povětrnostní podmínky, vliv nadmořské výšky, fyzická příprava a fyziologické projevy jednotlivce. Cílem diplomové práce bylo na základě literatury a dotazníkové studie zjistit, ve kterém sportovním odvětví jedinci nejvíce trpí výškovou nemocí a jaké jsou nejčastější projevy výskytu výškové nemoci.
|
|
|
Vliv stárnutí, ročního období a teploty na práh bolesti u laboratorního potkana
Vítková, Jana ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Špicarová, Diana (oponent)
S bolestí se ve svém životě setkal snad každý živočich. Provádí se mnoho výzkumů v laboratorních podmínkách, abychom zjistili, jak bolest funguje a jak ji dokázat zmírnit či využít v náš prospěch. Naše práce se zaměřila na vliv stárnutí, ročního období, aklimatizace a okolní teploty na termální a mechanický práh bolesti u laboratorního potkana. Zajímalo nás, jak tyto faktory ovlivňují výsledky jednotlivých výzkumů. Ve všech experimentech byli používání samci potkanů kmene Wistar. Termální práh bolesti byl měřen pomocí latence obranné reakce tří částí těla: předních, zadních končetin a ocasu. Mechanický práh bolesti byl měřen pomocí von Freyových vláken a teplota pokožky IR teploměrem. Naše výsledky ukázaly, že: (i) stárnutí organismu ovlivňuje vnímání termálního prahu bolest; (ii) při stárnutí i změně teploty se vyskytuje kraniokaudální distribuce nocicepční citlivosti - přední končetiny mají nižší latenci než zadní končetiny; (iii) termální práh bolesti závisí nepřímo na okolní teplotě a teplotě pokožky; (iv) nevyskytuje se vliv opakovaného měření na nocicepční práh u všech třech částí těla; (v) zadní končetiny a ocas jsou více citlivé na změny okolní teploty než přední končetiny; (vi) mechanický práh bolesti se nemění při změně okolní teploty. Tyto nálezy poukázaly značnou důležitost...
|
|
|
Stabilita membrán jako měřítko odolnosti vůči chladovému stresu u kontrastních ekotypů Arabidopsis thaliana
Kopytko, Valeriia
Aklimatizace na chlad je proces přizpůsobení se nízkým teplotám. Rostliny jej využívají, aby účinně omezily škody, které mohou být způsobeny následným snížením teploty pod bod mrazu. Časná fáze aklimatizace na chlad je spojována se stimulací ochranných mechanismů a rychlým utlumením růstu. Tato práce byla zaměřena na porovnání vlivu normální a nízké intenzity světla na stabilitu membrán u rostlin Arabidopsis během procesu aklimatizace na chlad. Konduktometrie je citlivá metoda, která přímo vyhodnocuje dopad stresu na vitalitu rostlin. Tato metoda sledování úniku elektrolytů z rostlinných pletiv byla proto použita pro posouzení stability buněčné membrány a testování tolerance různých ekotypů rostlin Arabidopsis ke chladovému stresu. Dále jsme zaměřili na přirozenou odpověď rostlin na chlad širokého spektra ekotypů Arabidopsis, abychom mohli rozpoznat genetické vlastnosti, které poskytují rostlinám toleranci vůči nízkým teplotám. Při sledování expresních profilů genů signální dráhy chladu u různě odoloných ekotypů bylo zjištěno, že ekotyp C24 je citlivý k nízkým teplotám, i když vykazuje významnou toleranci k jiným stresům. Ekotyp Tamm-2, naopak, vykazuje vysokou stupeň tolerance chladu a mrazu a má vysokou expresi genů spojených se signalizaci chladu. Tolerance k chladu korelovala s expresí genů, které se podílejí, na odpovědi k nízkým teplotám: CBF1, CBF2, CBF3 a COR47.
|
|
|
Aspekty pohybu ve vysokohorském prostředí, s důrazem na výškovou nemoc
Szotkowská, Lucie ; Kašpar, Ladislav (vedoucí práce) ; Pokorný, Ladislav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá aspekty pohybu v horách při skialpinismu, vysokohorské turistice a horolezectví. Zejména tyto oblasti sportovních aktivit jsou spojeny s rizikem výskytu výškové nemoci. Práce hodnotí klíčové parametry, které přispívají ke vzniku výškové nemoci. Dalšími zkoumanými parametry jsou povětrnostní podmínky, vliv nadmořské výšky, fyzická příprava a fyziologické projevy jednotlivce. Cílem diplomové práce bylo na základě literatury a dotazníkové studie zjistit, ve kterém sportovním odvětví jedinci nejvíce trpí výškovou nemocí a jaké jsou nejčastější projevy výskytu výškové nemoci.
|
|
|
Vliv stárnutí, ročního období a teploty na práh bolesti u laboratorního potkana
Vítková, Jana ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Špicarová, Diana (oponent)
S bolestí se ve svém životě setkal snad každý živočich. Provádí se mnoho výzkumů v laboratorních podmínkách, abychom zjistili, jak bolest funguje a jak ji dokázat zmírnit či využít v náš prospěch. Naše práce se zaměřila na vliv stárnutí, ročního období, aklimatizace a okolní teploty na termální a mechanický práh bolesti u laboratorního potkana. Zajímalo nás, jak tyto faktory ovlivňují výsledky jednotlivých výzkumů. Ve všech experimentech byli používání samci potkanů kmene Wistar. Termální práh bolesti byl měřen pomocí latence obranné reakce tří částí těla: předních, zadních končetin a ocasu. Mechanický práh bolesti byl měřen pomocí von Freyových vláken a teplota pokožky IR teploměrem. Naše výsledky ukázaly, že: (i) stárnutí organismu ovlivňuje vnímání termálního prahu bolest; (ii) při stárnutí i změně teploty se vyskytuje kraniokaudální distribuce nocicepční citlivosti - přední končetiny mají nižší latenci než zadní končetiny; (iii) termální práh bolesti závisí nepřímo na okolní teplotě a teplotě pokožky; (iv) nevyskytuje se vliv opakovaného měření na nocicepční práh u všech třech částí těla; (v) zadní končetiny a ocas jsou více citlivé na změny okolní teploty než přední končetiny; (vi) mechanický práh bolesti se nemění při změně okolní teploty. Tyto nálezy poukázaly značnou důležitost...
|
|
| |
host ::
RSS.